Na začátek je nutné říci, že vegetariánství rozhodně není vhodné pro děti a mladistvé, jejichž těla jsou ještě ve vývinu. Tedy alespoň ne bez konzultace s dobrým výživovým poradcem, který pomůže sestavit vyvážený jídelníček. Je to proto, že naše tělo pro růst a vývoj potřebuje mimo jiné i živočišné proteiny.
Pokud jde o dospělé, tam záleží na jejich volbě. Většina vegetariánů si však neumí správně sestavit jídelníček tak, aby tam měli vše potřebné. To potom samozřejmě vede k nejrůznějším problémům.
Nyní se ale podívejme na důvody, proč se lidé stávají vegetariány. Tím hlavním je obvykle nakládání se zvířaty v masném průmyslu. A zde je nutné říct, že mají pravdu. Ve většině velkopodniků jsou opravdu zvířata viděna pouze jako zdroj peněz a nikoliv žijící bytosti, a podle toho se s nimi také zachází. To jest je jim dáváno pouhé minimum toho, co potřebují, v rámci snížení nákladů.
Druhým důvodem je, že především krávy produkují metan, což je skleníkový plyn. A neprodukují ho malé množství, naopak. Zde je však potřeba se zamyslet. Cožpak ta tisícihlavá stáda bizonů, pakoňů a dalších velkých přežvýkavců, které jsme podstatně zredukovali, metan neprodukovala? Ano, a příroda je nastavena tak, aby si s tímto množstvím dovedla poradit bez následku na klima. Navíc metan je sice skleníkový plyn, avšak s poměrně krátkým časem rozpadu. Což znamená, že se v atmosféře brzy rozloží na jednotlivé komponenty, které už skleníkový efekt nezvyšují. Naproti tomu například oxid uhličitý zůstává v atmosféře beze změny i několik let.
Je třeba se také zamyslet nad důsledky, které by měl kompletní přechod lidstva na vegetariánskou stravu na naši planetu. Předně, prakticky by zmizely krávy. Nevyplatilo by se totiž je chovat, takže by zůstaly jen v rukách několika nadšenců. To však znamená i praktickou likvidaci kravského hnoje, což by mělo velký dopad na zemědělství.
Co se právě zemědělství týče, bylo by potřeba zvětšit plochy pro pěstování potravin. Ano, krávy toho během dne zkonzumují mnoho, avšak tráva, kterou se kráva na pastvě živí, roste prakticky neustále, kdežto plodiny pro lidskou spotřebu se sklízí jednou, maximálně dvakrát do roka. Nehledě na to, že jsou náročnější na pěstování, ať už co se právě hnojení týká nebo nutnosti různých postřiků proti parazitům a škůdcům.
Vzhledem k nepřítomnosti živočišného hnoje budou výnosy na hektar o dost nižší. Ano, máme sice průmyslová hnojiva, avšak ta jsou vhodná v případech, kdy je v půdě akutní nedostatek nějakého prvku (třeba fosforu) a je třeba jej rychle doplnit. Pro plošné hnojení se však příliš nehodí.
Je tedy jasné, že vegetariánství skutečně není cestou k záchraně zvířat (neboť ta by byla vybita v momentě, kdy přestanou přinášet zisk) nebo planety. Jak tedy pomoci? Kupovat maso z tzv. ekologických farem, kde dávají důraz na dobrý život chovaných zvířat. Dnes máme možnost výběru, odkud bude naše jídlo pocházet. Udělejme tedy něco pro zvířata. Myslím, že si to zaslouží.