Dávejte při houbaření pozor na dva nenápadné, ale prudce jedovaté druhy

Sběratelství je vášeň. Sbírat je možné doslova cokoli, od běžných forem shromažďování exponátů poštovních známek, odznaků, samolepek, pivních tácků až po reklamní cedule, sponky do vlasů, knoflíky, krabičky od zápalek, gramodesky a mnohé další. Do kategorie sběratelského hobby bychom mohli směle zařadit i sbírání hub. Někdo sebere v lese cokoli, co se jen houbě podobá, jsou i tací, co si je doma rozmnožují už jen kvůli přehledu, jak dokáže být příroda štědrá. Největší objem sbíraných plodnic je však ryze konzumní.

lesní houby na kmeni

Mnohé z nás fascinují jedovaté druhy živočichů i rostlin, zpravidla upoutají pozornost jako jedny z prvních při sledování dokumentárního pořadu na televizní obrazovce a o to větší vzrušení zažíváme, jestliže se s nimi můžeme osobně setkat.

Příkladem za všechny jsou některé druhy hub. Každý rok jsou zaznamenány případy těžkých otrav, a to i přesto, že osvěta je v tomto směru poměrně značná, a Češi si mezi sebou již po generace předávají své vědomosti a zkušenosti. Pojďme si připomenout dva méně známé, ale velmi nebezpečné druhy, které lze snadno zaměnit s jedlými houbami:
malé houby

Závojenka olovová

Nezkušení houbaři si ji mohou splést s čirůvkou májovkou, jejíž název již napovídá, že se v přírodě vyskytuje nejčastěji v květnu, zřídka pak v dubnu i v červnu. Svým vzhledem řadu lidí spíše u závojenky odpuzuje šedavý klobouk s podvinutým žebrováním a bílou dužinou a se zaobleným hrbem na konci klobouku. Najdete ji nejčastěji na vápencovém podloží, hojně roste např. v Českém krasu a v blízkosti Koněpruských jeskyní.

Velmi prudký jed, kdy stačí ke smrtelné otravě pouhá kávová lžička houbového pokrmu, začíná působit v těle již po dvou hodinách, jeho zákeřnost však tkví v tom, že organismus vyčerpává po dobu tří až čtyř dnů. Většina otrav tak končí fatálně.

Čepičnatka jehličnanová

Velmi krásná houba rostoucí na zbytcích pařezů se velmi snadno zamění s opěnkou měnlivou. Jsou to odrůdy podobné václavkám, které rostou zpravidla ve velkých trsech a dokonce může vyrůstat opěnka i čepičnatka z jednoho místa.

Největší nebezpečí záměny tkví v tom, že čepičnatka disponuje stejným jedem jako muchomůrka zelená a ke smrtelné otravě stačí pouhá houbová ochutnávka na špičku nože. Otrava se projeví zhruba za 5 hodin a obvykle je vždy smrtelná.