Množství automobilů na našich silnicích neustále roste, stejně jako jejich počet v jedné rodině. Dnes je poměrně běžné, že jej vlastní každý z jejich členů, který má řidičský průkaz. Není tedy divu, že stejně tak roste i počet dopravních nehod. Je tedy stále vyšší šance, že se staneme jejím účastníkem.
To platí i v případě, že úzkostlivě dodržujeme veškeré dopravní předpisy i defenzivní styl jízdy. Nikde totiž není psáno, že ostatní účastníci provozu budou dělat to samé. Je tedy velmi dobře možné, že se staneme účastníkem dopravní nehody nikoliv vlastní vinou.
Ovšem v jakémkoliv případě to znamená spoustu potíží, nemluvě již o případných zdravotních následcích. Je tedy pochopitelné, že se jedná o vážnou finanční ztrátu. A pokud jsme onu nehodu nezpůsobili, je jasné, že chceme, aby nám viník případně pojišťovna, způsobenou škodu nahradili. To však není tak jednoduché.
V první řadě se musíme podívat, kdy nám vlastně odškodnění po autonehodě náleží. Není to totiž tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohlo zdát. I když jsme totiž nehodu nezavinili, neznamená to, že dostaneme plnou náhradu za škodu, ať už na majetku, zdraví, či uniklém příjmu, která nám bude způsobena.
Tím hlavním, čím se pojišťovna bude zabývat, je fakt, zda jsme nemohli nějakým způsobem nehodě předejít, nebo alespoň její následky nějak zmírnit. To znamená nejen to, že jsme dodržovali všechny patřičné předpisy, ale také to, zda jsme například věnovali dostatečnou pozornost situaci kolem sebe.
Je jasné, že v mnoha případech to není jednoduché posoudit. V případě, kdy je situace nejasná, se pojišťovny obvykle k situaci staví tak, že poškozený mohl vykonat ještě něco navíc, čím mohl nehodu odvrátit či alespoň zmírnit, a tedy dostane nižší či žádné odškodné.
Je pochopitelné, že to není pro poškozeného ideální situace, avšak je to nezbytné, aby se zabránilo zneužívání systému, ke kterému by jistě docházelo. A vzhledem k tomu, že peníze jsou omezený zdroj, je jasné, proč je to tak důležité.