Ano, je to farmaření. Ale pozor, nemíníme zemědělství jako takové! Míníme jen pár lidí, kteří si koupí starší statek a majíjen pár kusů zvěře. Tolik, aby je částečně uživila. Ta zvěř.
Tedy většinou se s těmito farmičkami můžeme setkat na Moravě, ale i všude jinde. Velkou oblíbenost mají v Tyrolích, ovšem tam na ně asi nečekala ta bouda, co se ušila u nás. Ale k tomu se dostaneme.
Tito malá farmáři samozřejmě nepokryjí své životní potřeby jen z těchto prací, a tak většinou ještě pronajímají pár pokojíků, aby měli hotové peníze. V té menší řadě případů za levný peníz.
Spící selátka
Lidé, kteří si tyto pokojíky pronajmou, mají po farmě volný pohyb a městský člověk, žijící jen uprostřed paneláků to jistě uvítá, hlavně děti.
Jsou dokonce (nebo vlastně byly) farmy, které dohodly s prozatímními hosty jejich dobrovolnou práci. Ta nebyla placena penězi, ale slevou z nájemného. Popřípadě se domluvila práce za stravu. Vše byla jen ústní dohoda, host si mohl zvolit co by si chtěl zkusit a většinou panovala spokojenost.
Větší farmy, kde jde více o peníze nežli spokojenost hosta více či méně využívaly dotací. Tím v podstatě dostávaly peníze zadarmo, ale jejich hlavní příjem byl v penězích z pronájmu pokojů hostům. Jasně že jim jde především o kvantitu. Tyto týdenní nájmy nebývají nejlevnější, na farmu host nemá vůbec přístup, je to prostě jen něco jako hotel. A těmto a ostatním to má zarazit nový zákon. Tedy ne, že by jim něco zakazoval, to ne, ale přijdou o dotace. Pokud jejich příjem z pronajímání bude větší nežli příjem z farmy jako takové.
Farmářská selanka
Nic takového samozřejmě ještě není v platnosti a jen se nad tím silně uvažuje. Zákon by měl tak vlastně rozlišit co je vlastně farma a co je ubytování za úplatu. Také by to pak měl přesně definovat, a to zase tak jednoduché nebude. Kdo bude chtít, kličky si vždy najde, a kdo ne, tak s jedním nebo druhým prostě skončí. Zda to bude ku prospěchu, to se uvidí.