Fotbal a kolečkové brusle
Sportovní aktivity mě vždycky opravdu hodně bavili. Nevím jak vy, ale já sportuji už opravdu hodně dlouho. Vždycky to bylo pro mě velice pohodlné, protože díky sportu jsem také poznala, co je to mít kamarády. Já jsem totiž jako dítě hrála fotbal, moc mě to bavilo a fotbal hrají i nyní. Já sama jsem si řekla, že to přeci neznamená, že když jsem holka, že nemohu hrát fotbal. Mnoho lidí mi stále říkalo, že fotbal je jenom pro kluky, jenomže já mám dvě dcery a moje dvě dcery také hrají fotbal. Vždyť co je na tom divného? Samozřejmě že nic, jenomže možná ještě ty starší lidé takové té staré školy říkají, že vůbec by holky neměly hrát fotbal ani třeba hokej. Jenže mě tohle baví a absolutně nehledím na to, kdo mi co říká. Já si jednoduše budu hrát takové hry a takové sporty, které mě jednoduše baví a vůbec nebudu na nikoho brát ohled.
Já se totiž snažím, chci se hýbat, mě zase třeba na druhou stranu vůbec nebaví běhat nebo jezdit na kole. Kolo samozřejmě využívám, ale ne ke sportu, ale spíše tak, abych se přemístila z místa na místo. Mě tohle opravdu baví a já si myslím, že lidé, kteří třeba neradi sportují. Tak by třeba určitě poznali kouzlo jakéhokoliv sportu. Až jsem si řekla, že nejlepší by bylo, kdyby lidé už počítali dopředu s tím, že třeba při sportování také najdou nějakého kamaráda.
A já právě při hraní fotbalu už jsem našla celou partu kamarádů. Celých deset kamarádů. Byla jsme taková fotbalová jedenáctka. Musím uznat, že fotbal je opravdu skvělá hra, akorát mi vážně vadí, že mi narostla lýtka, takže jsem potom přestala na půl roku hrát fotbal a lýtka se mi trochu splaskla, ale i tak jsem si řekla, že fotbal nebudu hrát tak intenzivně jako dříve. Vážně nechci mít tak extra svalnaté nohy, raději třeba budu jezdit na kolečkových bruslích, které mě opravdu hodně baví a moje sestra mi pravidla k narozeninám kolečkové brusle, takže ve dvou k jezdíme na těchto bruslích a musím uznat, že je to perfektní sport.