Asi máme všechno
Když porovnáme lidi, kteří obývali tuto planetu na počátku dějin lidstva, s pozdějšími generacemi, a zejména pak s generací naší, musíme konstatovat, že co se týká otázek techniky, je to jako nebe a dudy. Tehdejší technické vrcholy spočívající ve využívání dřeva, kostí nebo kamenů příhodných tvarů, někdy i primitivně opracovaných, aby lépe vyhovovaly zamýšleným účelům, se nedají vůbec srovnávat s technickými vymoženostmi dneška. Dnes už jsme mnohem dál, a to proto, že bylo v průběhu dějin vynalezeno skutečně ledacos, co se dá používat k lecčemu. A není snad obor, který by takové objevování opomenulo a ve kterém by se aspoň nějaké technické vymoženosti neobjevily.
Jenže uplynulo už moře času a chytré hlavy tak přišly na kdeco. A nenechaly tak dnešním myslitelům moc prostoru na to, aby se dalo ještě přijít s něčím novým. A pokud tedy dnes něco nového vzniká, je to spíše v oblastech, kde je možný vysoce sofistikovaný výzkum, v oblastech, jež doposud lidé mnohdy nechápou, a proto tu zůstalo něco neobjeveno.
A další technické objevy? To jsou často jenom vylepšení toho, co už tu bylo a je, respektive kombinace toho, co se dříve nekombinovalo.
Chcete příklad?
Už dávno znají lidé telefony. A také už odedávna někteří lidé fotografují nebo natáčejí videa. A také si třeba píší vzkazy nebo hrají různé hry. A někoho napadlo to zkombinovat a máme tu chytré telefony, jež jsou stále chytřejší, to jak se jim vlastně jenom přidávají jiné dříve netypické funkce.
Nebo tu máme svítidla, vysavače, ledničky, pračky, myčky a podobná zařízení. I tady jsou činěny i nadále různé objevy, jež ale obvykle souvisejí jenom s tím, že se taková zařízení upravují, aby byla co nejúspornější, a to kvůli ekologii a cenám elektřiny. Jinak jde stále o totéž.
A podobně bych mohl pokračovat.
Prostě se i dnes vynalézá. Ale jen málokdy přijde někdo s něčím opravdu novým. Protože už my lidé možná opravdu máme skoro všechno.