Černá kuchyně
Od nepaměti byla kuchyň centrem domova. V ní se odehrávala nejen nezbytná příprava jídel, ale u společného stolu řešila rodina všechny problémy. Největším znakem luxusu byly v našich zemích kuchyně zvané černé, protože trychtýř, umístěný nad otevřeným ohništěm, odváděl sice dým z kuchyně lépe než ty předchozí. Ale nezabránil tomu, aby stěny nezčernaly. Kuchařky tímto způsobem byly schopné nejen uvařit jídlo. Ale sloužila rovněž k pečení ať už chleba či koláčů. Stejně tak se daly sušit přebytky ovoce na zimní uskladnění. V trychtýřovém komíně se dalo i vyudit maso.
K největšímu rozvoji tak došlo v měšťanských domech, ve kterých byl zastaralý typ nahrazen komínem tahovým. A už počátkem devatnáctého století se tento způsob topení přesunul i na vesnici. A i tam se začaly objevovat jak pece, tak sporáky a kamna. V chudších rodinách byly podlahy černé kuchyně z udusané hlíny a nábytek jednoduchý, převážně z přírodních materiálů. U bohatší třídy už bylo vybavení zdobné, podlahy dřevěné, nábytek na první pohled působil draze a pokud bylo potřeba převážet jídlo z kuchyně do hodovní síně, objevuje se první technický výdobytek – jídelní výtah.
V současné době jsou kuchyně vybaveny kuchyňskými spotřebiči, bez kterých už by si hospodyňky nedovedly představit přípravu jídel. Ať už je to možnost si vybrat z mnoha typů sporáků. Které ještě před dvaceti lety byly ve dvou variantách. Elektrické a plynové. Vzhledem k úspoře energie už bývají nahrazovány varnými deskami. Naprostou samozřejmostí jsou chladničky a mrazničky, ve kterých lze potraviny uchovávat dle potřeb strávníků. Myčky nádobí už rovněž tvoří vybavení většiny domácností. Stejně jako pračka se sušičkou. Nad mikrovlnými a horkovzdušnými troubami, grily, rychlovarnými konvicemi, toustovači, topinkovači, mixéry, kráječi by zaplesalo každé srdce kuchařek ještě na počátku minulého století. Kdy převažovala ruční zpracování jídel a ke chlazení se používaly sklepní prostory. Anebo během zimních měsíců meziokenní prostor.